SŮL NAD ZLATO

Dnes se podíváme na SŮL A SOLENÍ. O cukru a tucích se toho namluví hodně, ale o soli už tak moc ne. Víte třeba, jaká je doporučená denní dávka?

PODLE WHO JE DOPORUČENÝ DENNÍ PŘÍJEM PRO DOSPĚLÉHO 5 GRAMŮ SOLI DENNĚ, COŽ PŘEDSTAVUJE MÉNĚ NEŽ 2 GRAMY SODÍKU DENNĚ (informace o něm najdete na etiketách, někdy totiž není uvedena sůl, ale sodík, např. u minerální vody). U DĚTÍ JE TOTO MNOŽSTVÍ DALEKO MENŠÍ S OHLEDEM K JEJICH VĚKU, HMOTNOSTI A DENNÍMU POHYBU.

Pokud chcete solit, doporučuji Vám k solení himalájskou sůl. Himalájská sůl díky působení vrstev povrchu kombinuje 84 různých minerálů, které jsou velmi důležité pro velké množství metabolických procesů. Jedná se o formu získávání přírodní formy minerálů. Jedním z poznávacích prvků je železo, které dává soli její typickou barvu – čím větší obsah železa, tím růžovější je barva. Bílá sůl je velmi často rafinovaná, tj. chemicky upravená bělením, protože při těžbě z moře bílá nebývá. Zároveň pozor na jodidovanou sůl.

Analýza složení jednoho kilogramu himalájské soli

Analýza 1kg himalájské soli byla provedena v USA v roce 2002. Analýza vznikla kvůli otázkám ohledně množství železa v himalájské soli a zda takové množství našemu tělu neškodí. Obava vznikla zřejmě z velmi výrazné barvy soli a tím předpokládaného vysokého množství železa. Z analýzy je jasné, že železo je zastoupeno ve velmi malém množství (38,9 ppm = 0,00389%) a organismu tedy neškodí.

Výsledky analýzy:

Sodík   Na +   382,61 g / kg
Chlorid   Cl-   590,93 g / kg
Síra   S   12,4 g / kg
Vápník   Ca   4,05 g / kg
Lithium   Li   0,40 g / kg
Draslík   K +   3,5 g / kg
Vodík   H   0,30 g / kg
Kyslík   O   1,20 g / kg
Hořčík   Mg   0,16 g / kg
Fluorid   F-   <0,1 g / kg
Jodid   I <0,1 g / kg
Křemík   Si   <0,1 g / kg

Železo   Fe   38,9 ppm
Zinek   Zn   2.38 ppm
Bróm   Br   2,1 ppm
Hliník   Al   0,661 ppm
Kobalt  Co   0,60 ppm
Měď   Cu   0,56 ppm

Jednotka ppm je z anglického „parts per million“, česky „dílů na jeden milion“, zkráceně též ppm, jedna miliontina (celku). 1% je tedy 10 000ppm neboli 1ppm je 0,0001%.

„WHO recommends a reduction in sodium intake to reduce blood pressure and risk of cardiovascular disease, stroke and coronary heart disease in adults (strong recommendation 1). WHO recommends a reduction to <2 g/day sodium (5 g/day salt) in adults (strong recommendation).
WHO recommends a reduction in sodium intake to control2 blood pressure in children (strong recommendation). The recommended maximum level of intake of 2 g/day sodium in adults should be adjusted downward based on the energy requirements of children relative to those ofadults.“

http://www.who.int/nutrition/publications/guidelines/sodium_intake_printversion.pdf

http://www.lidicky.cz/diskuse-nazory/potraviny/sul

http://www.malachit-obchod.cz/cz-clanek-9.html

http://www.makrobiotika.info/index.php/topic,1761.0.html

JÓD

Já osobně kuchyňskou sůl s jódem nepoužívám ze dvou důvodů: za prvé mi vadí, že je chemicky upravená (zvěsti o tom jak se různí, ale prostě to není přírodní produkt, viz např. články zde či zde) a mám raději himalájskou (třeba kvůli jejímu obsahu železa, vápníku a draslíku). Jak se v článku dočtete, IDEÁLNÍ PODOBA SOLI JE SŮL MOŘSKÁ ČI HIMALÁJSKÁ, přičemž sůl himalajská je sůl ve své nejčistší podobě, protože mořská sůl bývá dočišťována – jinak by byla šedá. Druhý důvod je ten, že si myslím, že jódu přijímáme ve své potravě až příliš vzhledem k více průmyslově upravované stravě, ale platí to podle mě i pro ty, kteří jste na vegan, vegetariánské, frutarian či raw stravě, protože i v běžné zdravé stravě je podle mě jódu dostatek. Ale jsem laik, tak to berte s rezervou a pokud Vás toto téma víc zajímá, tak studujte Internet a budu ráda, když se mi ozvete s výsledky.

PROČ JE PRO NÁS JÓD DŮLEŽITÝ: jód je stopový prvek, který potřebujeme pro své zdraví, ale i pro krásu (vlasy, nehty, lepší spalování tuků), inteligenci či plodnost. Důležitý je jód především pro těhotné ženy, aby se plodu správně vyvíjel mozek a CNS. Dostatečný příjem jódu přispívá k celkovému zdraví, k silnější imunitě. Prvek jódu je klíčový zejména pro správné fungování štítné žlázy – což byl důvod, proč se u nás začala jodidovat sůl, aby se zamezilo onemocněním strumou či kretenismem. Štítná žláza je jedním ze základních kamenů našeho zdraví, protože produkuje hormony, stará se o náš růst a vývoj, je nedílnou součástí imunitního systému a pro její zdraví je jód nutný. Štítná žláza (pouze pokud je zdravá) chrání tělo od elektromagnetického záření a elektrosmogu, snižuje též dopad radioaktivního záření. Zdravá štítná žláza nedovolí Vašemu tělu, aby bylo tlusté. Pokud má štítná žláza zvýšenou funkci, je člověk vychrtlý bez ohledu na výživu. Pokud štítná žláza pracuje málo/vůbec, je člověk obézní, bez ohledu na to, co jí, nebo jestli se dostatečně hýbe. Obezita je velmi často způsobená nemocí štítné žlázy. Štítná žláza je v podstatě ochranný ŠTÍT pro náš organismus. Proto by pro nás mělo být velice důležité ji chránit.

DOPORUČENÉ DENNÍ MNOŽSTVÍ: Doporučená denní dávka pro dospělé se pohybuje mezi 150 a 200  μg (liší se podle země a věku).[2]  V himalájské soli je na 1kg této soli obsaženo I <0,1 g / kg Jodidu.

CO MŮŽE ZPŮSOBIT NEDOSTATEK JÓDU: únavu a neschopnost soustředění, zapomínání, sklonem k depresím, nedostatek rovněž oslabuje imunitu a přispívá k mnoha onemocněním, zejména pak onemocnění štítné žlázy. Může způsobit i potrat (dnes ošetřeno většinou screeningem), rakovinu.

CO MŮŽE ZPŮSOBIT NADBYTEK JÓDU: extrémní akné a další kožní problémy, záněty spojivek, astma, poruchy srdečního rytmu, poruchy spánku, neklid, deprese a srdeční problémy (bušení srdce, poruchy tepu), impotence a chřipkové příznaky se stálou rýmou, dušnost a dýchavičnost, potíže s ledvinami, bolesti šlach, kloubů a svalů.[3]

V ČEM JE JÓD OBSAŽEN: nejvíce jódu najdete v mořských rybách a řasách (wakame, kelp). Jód je ale obsažen i v mléce, mléčných výrobcích, vejcích, mase, uzeninách – to zejména kvůli tomu, že hospodářská zvířata jsou krmena jodidovanou solí. Dále všechny solené potraviny, které kupujete, obsahují jodidovanou sůl, která se používá při výrobě. Takže pokud kupujete mléčné výrobky, maso, uzeniny, sterilizované či nakládané pokrmy, máte příjem jódu zřejmě zaručen. Z našich běžných potravin je jód obsažen např. ve špenátu, mrkvi, květáku, zelenině obecně, v hruškách, třešních, rynglích, bramborách, česneku, cibuli, fenyklu, konopných semínkách a dalších viz např. přehled zde.

Co jsem si já osobně odnesla z průzkumu o jodidované soli či o možnostech solení vůbec? Pohledem laika jsem dospěla k názoru, že výčet potravin s jódem je tak široký, že se dá stravovat tak, abychom nemuseli užívat chemický jód či jodidovanou sůl a mohli místo ní používat sůl himalájskou, která mi přijde pro naše domácí potřeby vhodnější kvůli svému složení a obsahu dalšího množství minerálů. Nevýhodou je sice to, že se k nám musí dopravovat zdaleka, ale to bychom museli podstupovat i u mořské soli. Takže pokud mám volit, volím pro nás přírodnější variantu solení v podobě himalájské soli.

A jak solíte Vy? :)

Pro více inspirace sledujte mé stránky na Facebooku ***My jsme TVŮRCI***, nebo si nechte zasílat novinky z mého webu www.myjsmeTVURCI.cz. :)

[1] Citace zdroj Internet: Malachit http://www.malachit-obchod.cz/cz-clanek-9.html ze dne 17.7.2015

[2] Citace z Internetu: WikiSkripta „Jód“ http://www.wikiskripta.eu/index.php/J%C3%B3d ze dne 17.7.2015

[3] Citace z Internetu: Žena centrum.cz „Otrava jódem z potravin: Hrozí i nám?„ http://zena.centrum.cz/zdravi/domaci-lekar/clanek.phtml?id=773170 ze dne 17.7.2015