VDĚČNOST A RADOST

make-today-amazing3

Hodně lidí v Životě čeká na ten správný okamžik, na tu správnou chvíli, až ten udělá či neudělá tamto či ono, až nastane nějaká chvíli… Velmi často čekáme, až dosáhneme něčeho, o čem si myslíme, že nám to přinese štěstí.  Některým z nás se podaří onoho vysněného cíle dosáhnout, ale někdy ani pak nezažíváme ten kýžený pocit vděčnosti a radosti. Kde je tedy ten zakopaný pes??? Proč necítíme stálou radost a vděčnost za to, že žijeme právě náš Život?

564635_438378719577397_2001982663_n

Ve chvílích, kdy jdou věci podle našeho plánu a očekávání, je ještě celkem jednoduché pociťovat radost a vděčnost. Ale co ve chvílích, kdy se nám věci nedaří podle toho, jak jsme chtěli, kdy jsme třeba pod tlakem vnějších okolností, když nás někdo nebo něco štve, a když prostě věci jsou všechno možné, jen ne ideální? Může i pak být člověk šťastný, vděčný za něco?

Já věřím tomu, že může. Jen je potřeba na pocitu vděčnosti uvnitř sebe pracovat. VDĚČNOST je stav, kdy máme pocit, že za daný dar, kterého se nám dostává, máme potřebu PODĚKOVAT, PROJEVIT VDĚK A UZNÁNÍ. VDĚČNOST je náš postoj k tomu, co přichází, jak na danou událost nazíráme, co si o ni myslíme, jak ji prožíváme a jak na ni reagujeme. Krásně vděčnost popsal Charlese M. Shelton. Podle něj je nejhlubší forma vděčnosti chápána jako způsob Života, který je nás nejvhodněji definován jako vnitřní hloubka zážitku. Z hlubokého pocitu obdarování v nás dále vyvolává pokoru, která nás vede k dobrotě a podporuje ji. V důsledku takto zažité vděčnosti jsme vedeni k tomu, že interpretujeme situace, do nichž se poté dostáváme, tak, že nás to vede k otevřenosti a angažovanosti ve světě, a to smysluplnými a účelnými aktivitami tak, abychom se spolupodíleli na tom dobrém, které jsme obdrželi a dále je rozmnožovali.

Pokud se rozhodneme převzít odpovědnost za svůj Život a stát se Tvůrcem vlastního Života, pak zjistíme, že máme svůj Život ve svých rukou. Že vše, co prožíváme, můžeme ovlivnit změnou svých vnitřních postojů. Toto vědomí je tím, co nám umožňuje žít s vírou v to, že i když se věci nevyvíjí podle našich představ, že se dějí správně. Že to tak prostě mělo být. Určitě znáte toto rčení: ,,Bože, dej mi sílu, abych změnil věci, které změnit mohu. Dej mi trpělivost, abych snášel věci, které změnit nemohu. A dej mi moudrost, abych obojí od sebe odlišil“. Toto vědomí je pro Tvůrce klíčová. Tvůrce se musí umět s nadhledem povznést nad okamžiky, kdy jsou věci jinak, než chtěl. Tvůrce musí umět prozřít závoj iluze a potřebuje umět chápat, že to, co se děje, je pro něho vždy to nejlepší. Že to tak má být, aby se posunul, získal další cennou zkušenost, moudrost a poznání. Tvůrce ví, že Cesta je cíl, nikoliv cíl samotný. Že právě ona Cesta mu dopřává ono poznání, které potřebuje ke své celistvosti.

Tvůrce děkuje Životu za všechny zkušenosti, kterých se mu dostává. A PŘEDEVŠÍM DĚKUJE ZA TY TĚŽKÉ CHVÍLE A ZKUŠENOSTI, PROTOŽE TY HO OBRUŠUJÍ JAKO DIAMANT A VEDOU HO TAM, KAM PATŘÍ, K SOBĚ, KE SVÉMU PRAVÉMU JÁ.

Tvůrce cítí VDĚČNOST za vše, co prožívá, protože ví, že svůj Život tvoří podle svého snu a že pokud ten sen není pravý či pokud dělá něco, co by ho od jeho snu odvedlo, že ho moudrá ruka Života vrátí zpět na cestu, kterou má jít. Na cestu srdce.

uver-a-ja-ti-ukazu

Proč necítíme stálou radost a vděčnost za to, že žijeme právě náš Život? Jak jsme si říkali už o emocionálních (c)hladu… Velmi často Pravá chvíle nepřichází po dosažení nějaké mety, naopak se jí odsouvá, protože nás vede k tomu si stanovit další cíl. Ta správná chvíle naopak přichází tehdy, když si uvědomíme, že TADY A TEĎ JE JEDINÁ PRAVÁ CHVÍLE, KTERÁ EXISTUJE. Tato jediná chvíle je tou, v níž můžeme zažít blaženost, mír, lásku, štěstí, i onu zmiňovanou VDĚČNOST, pokoru a úctu k Životu a samotné naplnění.

Jak? Právě skrze přijetí toho, co k nám přichází. Smířením s tím, kdo jsme a kdo ne. Smířením s tím, co se nám děje, ať je to jakékoliv. Přičemž smíření není pasivní a není ani o tom, že necháme věci plavat. Smíření je o tom, že pochopíme, že se vše děje v náš prospěch. Pokud stejně jako já cítíte, že většina z nás má v sobě nějakou formu hladu, pak asi tušíte, že tento hlad je tím, co nás vnitřně pudí od jedné touhy k další. Vše, co prožijeme, si v sobě neseme a vše nás ovlivňuje. Vše je zapsáno v našem mozku, v historii našeho bytí. Retikulární formace je fylogeneticky jedna z nejstarších částí mozkové tkáně. Je tvořena sítí nervových jader (shluků neuronů) a drah v centrální oblasti mozkového kmene a je důležitým přepojovacím centrem, kam vstupují všechny smyslové informace z těla. Podílí se na řízení základních životních funkcí a mimo jiné nám umí zprostředkovat emotivní účinek smyslových podnětů na základě dřívějších zkušeností. Co to znamená: všechny naše minulé prožitky a zkušenosti si ukládáme a dál podle nich žijeme bez ohledu na to, co se ve skutečnosti odehrává v našem Životě. Zápisy v našich mozkových centrech selektují obraz, který vidí, porovnávají ho s tím, co si pamatují a podle tohoto filtru dále vyhodnocují aktuální situaci. Díky této formaci zaměřujeme svou pozornost na očekávané a to pak v realitě vidíme!

A to stále a dokola a dokola, dokud nepochopíme, že to, co hledáme ze všeho nejvíce, si můžeme dát jen my sami. A že to stále nosíme uvnitř sebe. Že pokud se nám dějí věci, které nechceme, pak je potřeba naučit se vidět věci, které chceme. Ne nadarmo se proto říká, že VDĚČNOST JE NEJRYCHLEJŠÍ CESTA K UZDRAVENÍ BOLAVÉ DUŠE!! Pokud tedy chceme změnit svůj Život k lepšímu, pokud v něm chceme cítit více radosti a vděčnosti = Lásky a štěstí, je potřeba nejprve tuto radost, krásu, Lásku začít vidět a soustředit na ni pozornost. Třeba skrze nějaké cvičení vděčnosti. Protože ta nám pomůže otevřít dveře k Životu, jaký chceme. Možná to nebude ze dne na den, ale stane se to skutečností. A to tak brzy, jak brzy se rozhodnete tu krásu uvidět.

Na závěr se s vámi rozloučím s videem Moojiho na téma vděčnosti, pokory a přijetí toho, co přichází.

Otevřete své srdce vděčnosti, poděkujte za vše, co k vám přichází, ať je to dobré, nebo špatné. Jste tam, kde máte být a děláte co, co máte dělat. Jste to VY!

Pěkný den, TVŮRCI.
*S Láskou Lenka

Pro více inspirace navštivte mé stránky na Facebooku ***My jsme TVŮRCI***, nebo si nechte zasílat novinky z mých stránek  www.myjsmeTVURCI.cz. :)

Pozn.: Retikulární formace je fylogeneticky jedna z nejstarších částí mozkové tkáně. Je tvořena sítí nervových jader (shluků neuronů) a drah v centrální oblasti mozkového kmene a je důležitým přepojovacím centrem, kam vstupují všechny smyslové informace z těla. Podílí se na řízení základních životních funkcí: a) zprostředkovává emotivní účinek smyslových podnětů; b) řídí životně důležité, tzv. vitální reflexy (srdeční, dýchací, polykací aj.); c) podílí se na řízení motoriky; d) udržuje základní aktivitu neokortexu, která je nutná pro stav bdělosti (řídí rytmus spánek – bdění). Tuto funkci má tzv. ascendentní (vzestupný) retikulární aktivační systém (ARAS); jeho poškození vede k trvalé ztrátě vědomí. Viz též limbický systém, vjem smyslový.[1]

[1] Citace zdroj Internet https://leporelo.info/retikularni-formace ze dne 3. 7. 2016.

Lenka Lipenská
Jmenuji se Lenka Lipenská a jsem Vaší průvodkyní na Vaší Cestě ke splněným snům. Díky svému daru vidět a cítit věci skryté a okem neviditelné, Vás skrze Konzultace http://www.myjsmetvurci.cz/konzultace/ učím rozplétat nitky Vašeho Života, abyste porozuměli své Duši a souvislostem Vašeho Života. Provázím Vás na Vaší Cestě k Vaší pravé podstatě, pomáhám Vám uzdravit Vaše dávná zranění a najít Vaši Tvořivou sílu, abyste se mohli stát vědomým Tvůrcem Vašeho Života. Pokud toužíte po Životě Vašich snů, stáhněte si svůj Ebook Tvůrců zdarma http://www.myjsmetvurci.cz/e-booky/, nebo si poslechněte Meditaci pro spojení s vnitřním Tvůrcem http://www.myjsmetvurci.cz/ke-stazeni/meditace-tvurcu/. Chcete jít do své přeměny opravdu hluboce a odvážně? Pak si objednejte program Nový začátek a začnětě znovu a lépe! http://www.myjsmetvurci.cz/ke-stazeni/novy-zacatek/ Ve
Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *