TAJEMNÁ STRÁNKA TERAPIE

BlogTVURCU_tajemna-stranka-terapie

Dnešní článek bude na téma terapie a jevů, ke kterým v průběhu terapie dochází ať už na samotné terapii, nebo v běžném životě. Téma, s kterými na terapii chodíme, si nejspíš dokážete představit.

Víte ale, jak může reagovat na terapii vaše Tělo?
Nebo váš partner, vaše děti a vaše okolí?
A víte, čeho je schopen váš strach z uzdravení?
Nebo že vás může zastavit jev  zvaný terapeutický přenos?

Pokud hodláte navštěvovat terapii, nebo na ni již chodíte, je prima, když se s těmito jevy seznámíte a když o nich budete vědět. Znalost procesu uzdravení je totiž užitečným vodítkem a ukazatelem toho, v jaké fázi procesu se zrovna nacházíme a tak se vám třeba uleví poznáním, že už se blížíte ke svému cíli.

Za svůj Život jsem navštívila řadu sezení, konzultací, terapií i seminářů. Všechny byly součástí mé cesty za tím, co jsem ve svém Životě potřebovala pochopit a najít. Všechny setkání byly nástrojem, jak se přiblížit své pravé podstatě. Měřítko, podle kterého jsem tato setkání posuzovala, bylo to, aby mi do Života pomohly přinést tu změnu, kterou jsem potřebovala. Měla jsem různá očekávání od toho, co mi daná terapie může poskytnout, měla jsem různá očekávání od těch, kteří seděli proti mně. Postupem času a s přibližováním se k tomu, co jsem na všech těch sezeních hledala, došlo k tomu, že jsem se u nějaké terapeutky / terapeuta zasekla a pod vlivem podivných událostí a „pokaženého“ dojmu z onoho člověka jsem sezení ukončila.

Proč tomu tak bylo a co se vlastně stalo? Nejdříve jsem vinila ony terapeuty, že něco udělali „špatně“. Že udělali něco jinak, než se má, jinak, než jsem očekávala… Jakmile jsem ale začala žít Život Tvůrce a přijala jsem za události v mém Životě odpovědnost, musela jsem analyzovat i tyto „nezdařilé terapie“ a hledat, co vlastně bylo tou pravou příčinou, proč jsem sezení tenkrát ukončila. A protože každý hledáme, dokud nenajdeme, rozhodla jsem se sepsat tento článek o tom, k čemu vlastně na sezení dochází a proč tomu tak je.

  1. PODLE ČEHO SI VYBÍRÁME TERAPEUTA? 
    Že si volíme terapeuta podle osobních sympatií, je zřejmě jasné. Měl by to být někdo, ke komu máte důvěru, kdo na vás působí sdílným dojmem a s nímž máte chuť řešit váš problém. Ten, koho si vyberete, by se měl chovat profesionálně, měl by k vám mít osobní přístup a měl by být diskrétní.Tento první bod je však ještě o něčem jiném. Znáte ono pořekadlo: „Když je žák připraven, učitel se vždycky najde.“? Toto pořekadlo hovoří za vše. Aneb vždy si najdete takového terapeuta, který je PRO VÁS A VAŠI SITUACI VŽDY TEN NEJLEPŠÍ MOŽNÝ. A to, i kdybyste přišli k někomu, kdo bude hrozný a děsivý.Proč? Protože nic v našich Životech se neděje náhodou. Protože si vždy přitáhneme takové lidi a události, které potřebujeme ke svému růstu. A tak i když jsou někdy tito lidé a události jiné, než bychom CHTĚLI, vždy jsou to ti lidé a události, které POTŘEBUJEME. Pokud jste si tedy vybrali terapeuta, který vám nesedl, pak vězte, že i to je pro vás cenná zkušenost. Třeba jste jen potřebovali někoho, kdo vás díky zlobě na něj přenese přes vaši obavu nějakou terapii navštěvovat. Kdo bude plnit roli pomyslného překročení hranice mezi tím, kdo jste nyní a mezi tím, kým jste se rozhodli stát a co jste se pro to rozhodli udělat. Nebo jste naopak hledali záminku, proč na terapii chodit nemůžete / nechcete a nevyhovující terapeut jen splnil roli záminky, „výmluvy“, proč se do procesu pustit nemůžete. Já vím, zní to tvrdě, ale strach z toho, že při svém bádání najdeme něco, co nás ohrožuje, je velmi častý a bylo by škoda, kdy právě tento váš strach byl brzdou na vaší cestě k vašemu cíli. Více o tomto strachu níže.


  2. PODLE ČEHO SI VYBÍRÁME TERAPII?
    Říká se, že není ani tak důležité, jaký typ terapie si zvolíte, jako to, koho si zvolíte. Na toto nemám vyhraněný názor, protože si myslím, že za úspěšností terapie stojí celá řada faktorů a jedním z nejdůležitějších je vlastní připravenost odkrýt příčinu potíží, což většinou znamená znovu se vystavit bolesti.
    Podstatné ale je, aby vám byl způsob terapie, který si zvolíte, příjemný a vám vlastní a aby DOKÁZAL STARÉ NEGATIVNÍ VZORCE CHOVÁNÍ A SMÝŠLENÍ NAHRADIT NOVÝMI.Na své cestě jsem zažila hodně terapií, které mi sice velmi pomohly v hledání a objevování příčiny mého trápení, ale už mi nepomohly s ukotvováním této změny v reálném Životě, takže se staré návyky v minulosti vracely a nevěděla jsem, jak je udržet ve vědomí. Nahrazení starých vzorců novými je podstatou techniky přepisu limbického otisku a proto ho považuji za výborný nástroj, který vám pomůže dosáhnout vašeho cíle a vaší spokojenosti dlouhodobě. Nicméně zvolit můžete jakoukoliv techniku, která vám ukáže vaši současnou situaci s vazbou na nefunkční vzorce chování a přemýšlení (minulost), které je potřeba změnit a nasměrovat k tomu, aby se transformovaly v pozitivní vzorce chování a přemýšlení (budoucnost).


  3. KAŽDÁ TERAPIE POTŘEBUJE ZADÁNÍ.
    Každá terapie je svým způsobem cesta k nějakému cíli. Proto je potřeba, abyste na začátku měli jasno, jaký je vlastně váš cíl, kterého chcete dosáhnout a jak to bude vypadat, až svého cíle dosáhnete. Terapeutický cíl je vědomá domluva mezi terapeutem a klientem, která dává rámec celé terapii. Je vhodné mít jeden hlavní cíl a k němu několik postupných, dílčích cílů. Tyto dílčí cíle vám pomohou dodat optimismus při vaší práci na sobě, navíc budete vědět, že jdete správným směrem a že to, co děláte, vede k tomu, co hledáte. Váš cíl byste měli mít vždy na paměti. Správný terapeut by měl umět vyhodnocovat, kdy se klient tzv. „zacyklí“ v problému a kdy potřebuje pomoci v tom, aby našel sílu a odvahu se posunout dál.
  4. CO S VÁMI TERAPIE UDĚLÁ? CO NA TO VAŠE TĚLO?
    Pokud se rozhodnete navštěvovat terapii, nejde se dopředu připravit na všechny možné varianty, které mohou nastat. Nikdy totiž dopředu nevíme, co při svém hledání najdeme. Hodně lidí čeká, že když začnou navštěvovat terapii, že se jejich Život zásadně zlepší a bude růžovější. Já mám ale opačnou zkušenost, a to vzhledem k tomu, že hledám vždy příčinu potíží místo toho, abych řešila jejich důsledek, totiž daný problém. Hledání příčiny může být sice zdlouhavější cesta, ale její výsledek je dlouhodobější. Je to podobný rozdíl, jako užívání homeopatik vs. standardních chemických léčiv. U hledání příčin se mohou někdy otevřít takové obsahy mysli, které jsme v sobě potlačili, takže když se znovu otevřou, může dojít k tomu, že se PŘECHODNĚ NÁŠ ŽIVOT ČI NAŠE PROŽÍVÁNÍ ZHORŠÍ.Během této očistné doby se můžete cítit hůře emocionálně či fyzicky, nicméně je to pouze přechodná fáze, která by měla pominout. Naše Těla disponují velkou moudrostí a tak pokud se rozhodnete pro řešení vašich potíží, může najednou vaše Tělo začít somatizovat příčiny vašich potíží. Díky tomu můžete své příčiny najít rychleji. Pokud si uvědomíte, že Tělo svou nemocí vyjadřuje jen nějaký prvotní problém, pak je celkem jednoduché tuto příčinu rozklíčovat. A pak pracovat na tom, abychom tuto příčinu uzdravili. Pokud jste tedy na uzdravující se cestě, sledujte signály svého Těla a zkoumejte, co vám chtějí říci. Inspirovat se můžete např. tímto či tímto slovníkem duševních příčin nemocí.
  5. CO NA TO VAŠI PARTNEŘI? VAŠE DĚTI? A CO VAŠE OKOLÍ?
    Nejen vy se s terapií měníte. V našich Životech souvisí vše se vším, protože ať si to uvědomujeme, nebo ne, jsme všichni součástí jednoho celku. A proto platí, že jak uvnitř, tak navenek. Při procesu léčení vašich bolestí a jizev bude na tuto proměnu reagovat nejen vaše vnímání a tělesno, ale také vaše okolí. Nejrychleji reagují děti. Co mám zkušenost, tak obvykle i pár dnů před tím, než k něčemu dojde, či než se člověk rozhodne, dokážou zejména maličké děti tuto energetickou změnu pocítit a somatizují, nebo začnou více zlobit, případně jinak změní své chování, spací návyky.
    Ze somatizace je nejčastější zvracení – dítě tak poukazuje na to, že se rodič bude potýkat se zpracováním nějakých těžko stravitelných událostí a prožitků ze své minulosti. Zlobení či noční buzení a horší spánek patří u malých dětí k výbornému ukazateli toho, jak blízko je člověk odhalení svých traumat: čím blíže jste, tím více může vaše dítě zlobit, nebo hůř spát. Obojí má za následek jedno: rodič (většinou maminka) se dostává do čím dál silnějšího tlaku, stresu či spánkové deprivace, která má za úkol oslabení ochranné zdi vystavené mysli na obranu původního traumatu. Dítě tímto projevem pomáhá svému rodiči, aby se tato zeď zbořila a proces uzdravování mohl začít.Na proces proměny reagují i naši partneři. Možná byste čekali, že vás bude partner „litovat“, že prožíváte těžké období. Někdy je ale opak pravdou a partner se naopak stává někým, s nímž máte pocit, že potřebujete být spíše v ofenzivě. Ať už váš partner reaguje jakkoliv, pamatujte, že vše, co činí, činí z Lásky k vám, jakkoliv bláznivé se to zdá. On je jen a jen vaším zrcadlem. A byť někdy nedělá to, co chcete, dělá vždy to, co pro své uzdravení potřebujete. Než zahájíte terapii, promluvte si s partnerem o tom, že terapii podstupujete a připravte se oba na to, že se to může projevit ve vašem vztahu. Uvědomte si, co k sobě cítíte a klidně si to někam napište, abyste si to mohli připomenout, kdyby to bylo potřeba, a vy jste třeba na partnera dostali vztek, že něco dělá, či nedělá.

    Stejně tak může reagovat i vaše okolí, zejména pak vaši blízcí. Můžete zažívat různou škálu emocí i gradací vašich vztahů. Někdy to může být těžké a můžete být v situaci, kdy budete mít pocit, že ten vztah musíte vyřešit hned. Raději než to, zkuste ale jakékoliv zásadní rozhodnutí ohledně vašich vztahů nechat až na dobu, až uzdravíte tu část své Duše, kterou jste přišli léčit. V průběhu léčení se spousta věcí jeví jinak, než jsou a díky uzdravení získáte nadhled, který vám pomůže pochopit a vidět věci, které pro vás do té doby byly nepředstavitelné. A díky tomu pak vaše rozhodnutí bude rozhodnutím vědomějším, než by tomu bylo v procesu uzdravování. Ale třeba žádných rozhodnutí ani nebude potřeba. ;)


  6. PŘENOS A PROTIPŘENOS.
    Na terapii dochází ještě k dalšímu jevu, kterým je přenos a protipřenos. Nejjednodušeji řečeno jde u přenosu o emoční vztah klienta ke svému terapeutovi, o psychický stav, který se v souvislosti s jeho osobou utváří. Přenos ve vztahu k terapeutovi představuje projekci klientových očekávání a potřeb na osobu terapeuta.

    Vzhledem k tomu, že terapeut je pro klienta někým, komu klient může sdělovat své nejniternější potřeby, obavy, přání, myšlenky a pocity, dochází k procesu přemisťování klientových myšlenek, pocitů a tužeb na terapeuta, čímž jsou na něj  projikovány reprezentace dřívějších introjekcí. Přenos může být otcovský, mateřský, oidipský, pasivní, závislý, orální – podle objektu a podle stádia vývoje, které je rekapitulováno; objektní nebo identifikační – podle toho, zda klient pojímá svého terapeuta jako vnější osobu nebo jako část sebe sama; pozitivní nebo negativní podle toho, jestli je terapeut považován z dobrou či zlou postavu atd.Klient si může přát získat od terapeuta např. uznání, souhlas, přijetí, lásku, obdiv, soucit, respekt, ocenění atd. Většinou jde o naplnění takových potřeb, kterých se mu nedostalo ze strany rodičů v dětství, nebo následně v partnerství.

    Klient si obvykle těchto svých projekcí a tužeb není vědom, spíše se tyto potřeby projevují v podobě neurčitého pocitu očekávání čehosi, co by měl terapeut klientovi poskytnout, co by měl udělat, co by měl říct.
    Pokud jste klientem terapie a záleží vám na tom, aby byla vaše terapie úspěšná, můžete si proces uzdravování zkrátit tím, že se pokusíte s terapeutem tyto své pocity, potřeby a očekávání pojmenovat a rozklíčovat. Většinou tímto cvičením objevíte své dávné tužby, které nejspíše uplatňujete ve svých vztazích dodnes. Pojmenováním se navíc vyhnete pocitu frustrace, hněvu, zklamání a nedůvěry ve svého terapeuta za to, že vám nedal to, co jste od něj očekávali.
    Proto pokud navštěvujete či hodláte navštěvovat terapii, stanovte si jako základ, že pokud budete cítit zlobu na svého terapeuta za něco, co neudělal či neřekl, promluvíte si s ním o tom. Svému terapeutovi byste měli umět důvěřovat natolik, abyste mu byli schopni říct, co cítíte. Pokud by vám to nešlo, pak se zeptejte sami sebe, zda je za touto obavou strach z toho, co se bude dít, nebo vaše nedůvěra v terapeuta.Protipřenos je vlastně přenosovou odpovědí terapeuta na klienta. Protipřenos je v podstatě přenos od klienta k terapeutovi, kdy vlivem klienta může u terapeuta dojít k podobným očekáváním, předpokladům, nevědomým pocitům. Dobrý terapeut by měl protipřenos zvládnout, měl by mít schopnost uzemnit se v danou chvíli, zachovat si nadhled a neřešit sebe, ale klienta. Nadhled a jistá úroveň vyzrálosti terapeutovi zajišťuje, že může profesionálně reagovat a pomáhat svému klientovi navzdory tomu, že mu třeba dotyčný klient připomíná někoho, koho terapeut nemá v oblibě. Člověk v pozici klienta se u terapeuta u protipřenosu může obávat toho, že by byl terapeutem odsuzovaný, ponižovaný, zesměšňovaný či že by mu nebyla věnována taková pozornost a péče, jakou klient potřebuje. Za svůj Život jsem se nesetkala s terapeutem, který by se stal „obětí“ negativního protipřenosu. Myslím, že to není příliš časté, nicméně se to stát může.
    Více k tématu najdete např. zde a zde.
  7. STRACH. 
    To, že jsem v minulosti při svém hledání některé své průvodce opustila, bylo výsledkem několika faktorů, ale tím nejhlavnějším důvodem byl můj strach. Bála jsem se, že pokud budu v terapii pokračovat, že bude úspěšná. Zní vám to divně? Ani se tomu nedivím. :)Proč tomu tak je? Tento strach máme, protože naše mysl ví, které situace jsou pro nás libé a které nelibé ba dokonce ohrožující. A protože nás naše Mysl chrání, zařídí, aby se v případě pocitu vašeho ohrožení stalo něco, co vám zabrání v terapii pokračovat. A to zejména, pokud se již velmi blížíte „bodu nula“, jak já mu říkám. Tj. k bodu, kdy už by došlo k prolomení tzv. komfortní zóny a vy byste byli znovu vystaveni znovuprožití nějakého traumatu či bolesti, které se podvědomě bráníte.Většina lidí má proto tendenci se strachem bojovat, nebo ho potlačovat a vyhýbat se mu. Podle mého je ale na to, abychom svůj strach porazili, potřeba něco jiného. A to přijmout tento strach a poddat se mu. Pokud totiž svůj strach přijmeme a dovolíme si ho prožít, otevřeme stavidla prvotním příčinám, které hledáme. Vím, že se toho nejspíš budete bát, ale je to potřeba. Bezmoc a strach jsou totiž prvotními emocemi, které stojí za vznikem takových vzorců, které nás v našich Životech omezují a brání nám v tom být spokojení. Pokud jsme v minulosti prožili strach, který jsme nezpracovali, zůstal v nás. Většinou si s sebou neseme několik takových strachů, které nás pak mohou negativně ovlivňovat a díky nimž jsme si v sobě postavili zdi, které na cestě za svým uzdravením budeme potřebovat prolomit.

  8. KDY TERAPII UKONČIT? A KDY V NÍ NAOPAK POKRAČOVAT?
    Na to si každý musíme odpovědět sám. Každý z nás má jinou míru a jiné vnímání toho, co je nám příjemné a co je nám nepříjemné. S dobrým terapeutem bychom se měli cítit dobře, měli bychom cítit jeho podporu i tehdy, když zrovna procházíme peklem. Pokud je vám něco při terapii nepříjemné, pokud potřebujete něco jinak, řekněte to svému terapeutovi. Pokud to bude v jeho moci změnit, nejspíš to změní, nebo vám řekne, proč je potřeba věci vést jinak. Pokud nebude průběh terapie takový, jaký jste očekávali, zeptejte se sami sebe, zda to nemůže být způsobeno vaším strachem z toho, že objevíte své obávané kostlivce ve skříni. Pokud se „jen“ bojíte, pokračujte v terapii. A to ať již s tím, s kým jste terapii začali, nebo s někým jiným. Pokud cítíte nesoulad s terapeutem či způsobem terapie (nebo pokud se terapeut nechová profesionálně) a cítíte, že není ze strachu, pak hledejte někoho jiného. Pamatujte, že aby byla vaše terapie účinná, potřebujete někoho, komu budete důvěřovat.

Pokud se vám článek líbil, budu ráda za sdílení dále. Pokud potřebujete vyřešit nějaké vaše potíže, jsem vám k dispozici na svých konzultacích. Přeji vám, ať jsou vaše dny laskavé a pamatujte:

„NIKDO VÁS NEMŮŽE UČINIT NEŠŤASTNÝMI
A NIKDO VÁS NEMŮŽE UČINIT ŠŤASTNÝMI KROMĚ VÁS SAMÝCH.“
MAHÁVÍRA

S Láskou Lenka

Pro více inspirace sledujte mé stránky na Facebooku ***My jsme TVŮRCI***, nebo si nechte zasílat novinky z mého webu www.myjsmeTVURCI.cz. :)

Lenka Lipenská
Jmenuji se Lenka Lipenská a jsem Vaší průvodkyní na Vaší Cestě ke splněným snům. Díky svému daru vidět a cítit věci skryté a okem neviditelné, Vás skrze Konzultace http://www.myjsmetvurci.cz/konzultace/ učím rozplétat nitky Vašeho Života, abyste porozuměli své Duši a souvislostem Vašeho Života. Provázím Vás na Vaší Cestě k Vaší pravé podstatě, pomáhám Vám uzdravit Vaše dávná zranění a najít Vaši Tvořivou sílu, abyste se mohli stát vědomým Tvůrcem Vašeho Života. Pokud toužíte po Životě Vašich snů, stáhněte si svůj Ebook Tvůrců zdarma http://www.myjsmetvurci.cz/e-booky/, nebo si poslechněte Meditaci pro spojení s vnitřním Tvůrcem http://www.myjsmetvurci.cz/ke-stazeni/meditace-tvurcu/. Chcete jít do své přeměny opravdu hluboce a odvážně? Pak si objednejte program Nový začátek a začnětě znovu a lépe! http://www.myjsmetvurci.cz/ke-stazeni/novy-zacatek/ Ve
Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.