„NEVYCHOVÁVÁM OVCE. TRÉNUJU VLKY.“

„NEVYCHOVÁVÁM OVCE. TRÉNUJU VLKY.“ Ra Uru Hu, otec Human designu.

Miluju ovečky. 🐑 Celá naše rodina miluje ovečky. 🐑🐑Ovečky s námi spí, ovečky se s námi dívají na filmy, jezdí s námi na dovolené a nechybí u žádné důležité události. 🐑🐑🐑

Když jsem byla malá, měli jsme u babičky ovečky a mi vždy vrtalo hlavou, proč se o poslušných lidech, kteří většinou slepě následují dav, říká, že jsou ovce… jestli jste totiž někdy s nějakou živou ovečkou žili, tak se mnou asi budete souhlasit, že ovečky mají svou hlavu – zejména berani :) 🐏 🐑 a jen tak neudělají, co po nich chcete.

Dokážou si samy otevřít dveře, umí rozeznávat lidi a jejich nálady, dokážou přivolat pomoc k rodící ovečce, dokážou vymyslet tisíc a jedna skopičin a jsou dost individuální.

Proč se lidem říká, že jsou ovce, souvisí s chováním, které se u oveček projevuje ve stádu… jakmile jich je víc, utlumí své instinkty většinou na úkor nějaké vůdčí ovce či berana a podřídí se davu. Nakolik jsou v tom ty ovečky spokojené, to se můžeme jen domnívat.

O čem už se ale polemizovat dá, je SPOKOJENOST LIDÍ, KTEŘÍ NÁSLEDUJÍ VĚTŠINU, KTEŘÍ SE DRŽÍ DAVOVÝM NOREM, OČEKÁVÁNÍ, HRANIC A ZVYKLOSTÍ.

Nepopírám, že EXISTUJÍ LIDÉ, KTERÝM TOTO DAVOVÉ CHOVÁNÍ VYHOVUJE A PRO KTERÉ JE TOTO CHOVÁNÍ SPRÁVNÉ.

Stejně tak věřím, že EXISTUJÍ LIDÉ, KTERÝM TOTO DAVOVÉ CHOVÁNÍ A OČEKÁVÁNÍ ŠKODÍ.

Chceme-li být v Životě spokojení a naplnit své předurčení, měli bychom nejspíš vědět, do které skupiny patříme a jaká je naše konformní zóna.
Měli bychom vědět, jestli nám více vyhovuje následovat dav a být tzv. OVEČKOU (se vší úctou k ovečkám i těm, kdo to tak mají), nebo zda potřebujeme jít individuální Cestou a být VLKEM, jak nazval Ra Uru Hu – otec Human designu ty, kteří potřebují dělat to, co chtějí a jejichž úkolem je z tohoto davu vybočovat.

Ona jistá konformita je v jistých vývojových fázích lidstva potřebná stejně tak, jako individualita. Psychologické studie několikrát tuto potřebu konformity (přizpůsobení se většinovým názorům a normám) zkoumaly a asi nejvíce vliv tohoto davové vlivu prokázal pověstný Milgramův test poslušnosti (kdo ho neznáte, můžete googlit, pozor, jen pro otrlé).

Odkud se v nás ale bere potřeba s nějakým davem vůbec splynout?

Z pohledu našeho vývoje je tato potřeba dána evolučním vývojem, který byl postaven na strachu o samotné přežití. Tato potřeba se tak dala chápat u předchozích druhů hominidů, ale v našem světě už tak moc smysl nedává, což je vidět i v našem nastavení a také na naší evoluční křivce, která přináší nové silné téma individuality, s kterou se budeme potřebovat popasovat a to velmi rychle, protože učící lekce Vesmíru, které nás v nadcházejících letech čekají, po nás přesně tento další krůček budou chtít. A na nás bude, abychom svoji individualitu a rozdílnost přijali, abychom se jí naučili nebát, ale abychom se s ní naučili pracovat a mluvit o ní.

Když se ale vrátím ještě k těm potřebám zapadnout a plynout s davem… podle studie pánů M. Deutsche a H. Geralda existují dva důvody, které za touto potřebou stojí, a to normativní sociální vliv a informační sociální vliv. Tyhle dvě metly individuality vs. davového chování určitě znáte.

Za normativním sociálním vlivem totiž stojí strach z nepřijetí člověka skupinou, strach z odmítnutí a vydědění člověka, který je jiný, který nějak nezapadá a tak je buď odmítán, nebo rovnou trestán, protože nenaplňuje normy, očekávání a zvyky dané skupiny.

Pod pojmem informačního sociálního vlivu si pak můžete představit hlubokou potřebu být přijat a respektován ostatními. Většinou na pozadí této potřeby stojí naše pošramocené sebevědomí, nedůvěra v sebe a ve své schopnosti, pocit oběti či touha poslouchat autoritu, která nás spasí a rozhodne to za nás, protože jejich názor vnímáme jako více směrodatný.

Proč o tom všem dnes píšu… protože se stejně jako Ra Uru Hu nechci podílet na potlačování individuality žádné lidské bytosti. Raději chci svůj čas dál věnovat tomu, abych pomohla vám, kteří uvnitř cítíte, že jste jiní, ale bojíte se svou sílu projevit. <3

Protože už tak za ni platíte velkou daň, protože individualita vždy bolí a vždy je vykoupena vlastními slzami, potem a krví. Protože jakmile přinášíme světu něco nového, tak NIKDY NEMŮŽEME VĚDĚT, JESTLI TOTO NOVÉ BUDE PŘIJATO A JESTLI TO BUDE NĚCO, CO BUDE FUNGOVAT. JEDNO JE ALE JISTÉ… POKUD SE O TO NEPOKUSÍME, NIKDY SE NEDOZVÍME, KAM TY NAŠE CESTY VEDOU…

Nikdo nemáme křišťálovou kouli, která by se 100 % jistotou předpovídala budoucnost. I když by se teda kolikrát hodila. :) Máme dnes už spoustu nástrojů pro to, abychom se kousek do budoucnosti podívali a mohli jsme se pak s nadhledem a objektivně rozhodovat v našem každodenním Životě oproštění od strachu a pochyb a naopak posílení důvěrou v Život a jeho moudrost. 

Takže pokud se cítíte JINÍ, DIVNÍ, NEZAPADAJÍCÍ, ONÁLEPKOVÁNÍ, POKUD SE CÍTÍTE JAKO ČERNÉ OVCE, KTERÝM NIKDO NEROZUMÍ… POKUD SE BOJÍTE SE PROJEVIT, PROTOŽE SE BOJÍTE ODMÍTNUTÍ, NEBO NAOPAK VŠE ODKÝVETE, ABYSTE BYLY HODNÉ HOLKY A HODNÍ KLUCI, KTERÉ MÁ KAŽDÝ RÁD…

PAK PROSÍM… NENECHTE SVĚT, AŤ SEMELE VAŠI JEDINEČNOST. DOVOLTE SI BÝT SAMI SEBOU A NÁSLEDUJTE HLAS VAŠEHO SRDCE. NAJDĚTE VE SVÉM SRDCI POSTAVIT SE ZA TO, ČEMU VĚŘÍTE, I KDYBYSTE TOU CESTOU MĚLI JÍT SAMI. PROTOŽE POKUD JE TO OPRAVDU CESTA SRDCE… DŘÍVE ČI POZDĚJI SE K VÁM NĚKDO PŘIDÁ. 

Nejste v tom sami, Tvůrci. Jsme v tom společně a společně tvoříme něco, co se již brzy ukáže. Odvážnému štěstí přeje, říká se… Tak vám přeji kupu odvahy, ať máte odvahu žít tak, jak cítíte, že je to pro vás správné. <3

S Láskou Lenka